Ibiškové nebe

Nic netrvá věčně a bohužel  mě ibišky i opouští. Zima 2015/2016 byla, co se týká ztrát velice bolestivá, ale člověk musí na všem hledat pozitiva a já doufám, že to pozitivum v tomto případě je, že jsme přišli na příčinu, která by mě ani nenapadla nebýt Verči. No a tudíž jak jsem si myslela, že studniční voda je to nejlepší, co jim můžu nabídnout, tak opak byl pravdou – více zde.

No a tak od tohoto roku najíždím na nový systém závlahy a to je okap a sud. Doufám a pevně věřím, že se tato rubrika nebude nadále masivně rozšiřovat!