Minulý týden jsme se vydali na dobrodružnou cestu do Luxembourgu na návštěvu za mou sestrou. Odjížděla jsem s mírnými obavami, jestli mi ibišky přes týden neuschnou, protože byla ona tropická vedra, nicméně jsem požádala o zalití sousedku a potom dorazila mamka, aby také obstarala kočičáky. No stala se jiná věc než tragédie „usušené ibišky“.. taky tragédie, ale s názvem „letící truhlík“…
Než jsem vyrazili, tak den předem vykvetla Žanetka. Měla super vybarvení a udělala mi velkou radost, poskakovala jsem okolo ní s foťákem jak prdlá 🙂 Posháněla jsem nějaké zbytky pylu a zkusila ji ošmrdlat a kupodivu semeník zatím drží, tak jsem zvědavá, jestli vydrží nebo bude zase jalovej…
Před odjezdem jsem všechny kluky zelený zalila a orosila, pokochala se značným množstvím nasazených poupat, zalitovala, že mi minimálně jeden květ během naší nepřítomnosti uteče a s klidem jsme vyrazili..
Dva dny před naším návratem mi psala sousedka, že se zvedl nějaký větrný vír a spadl mi z horního patra truhlík.. a k mému zděšení zrovna ten nad pláckem s ibichy… Orosila jsem se a čekala zprávy od mamky, která zrovna dorazila na místo činu, aby mi poreferovala, jak to vypadá.. Naštěstí se nestala žádná zásadní tragédie… na to, že spadl metrový truhlík z výšky cca 3,5m, to odnesly pouze dvě rostliny a květináč s feferonkama. Ony dvě rostliny naštěstí žádný zásadní úraz neprodělaly.. Secret Mission (ach jo, toho jsem se obávala), přišel o jednu boční větev a Francoise Levavasseur má boční větev nalomenou, tak jsem ji zkusila zpevnit roubovací páskou a počkám, jestli se jí nepodaří srůst. Listy i poupata vypadají v pořádku a zdravě, tak snad vše dopadne dobře. Ulomenou větev ze SM jsem zkusila píchnout do hlíny na zakořenění, tak uvidíme.. No na to, jak to původně vypadalo děsivě, to dopadlo vcelku dobře. 🙂
Domů jsme se vrátili v noci ze soboty na neděli, tak jsem hned vše musela zkontrolovat, nicméně co naděláte ve 2 v noci, že.. Aspoň jsem měla klidný spánek alespoň co se ibišků týče, ale že bych se nějak dobře vyspala se říct nedalo..
V neděli začalo pršet a pršelo téměř nepřetržitě až do včerejška.. Dnešní přeháňky taky nic moc – psa by ven nevyhnal.. Ani mně se ven moc nechtělo, nicméně jsem musela zkontrolovat, jak to vypadá s poupaty a s tak toužebně očekávanými květy.. K mému zklamání jsem našla několik upadaných poupat :'( Jsem zvědavá, jestli se letos vůbec dočkám nějakých květů… 🙁 Letos se mi nějak nedaří… Tiše slintám nad fotkami ibi kamarádů a jsem zelená závistí 😀 Ale snad se v brzké době dočkám nějakých květů 🙂 Jednomu poupěti budu držet extrémně pěsti, protože to je letošní roubovanec od holek z Indie a můj největší favorit.. Už dva předchozí roubovanci poupě nedonosili, tak do třetice všeho dobrého. 🙂
Tento týden by mi měly dorazit rouby od Lindy z Taiwanu, tak zkusím roubovat ještě v tuto dobu, tak si držím pěsti, aby to dopadlo na 1*.
Včera jsem se pustila do přípravy semínek od Dicka Johnsona z Tahiti. Nařezala jsem je, namočila a večer oloupala.. Teď si lebedí ve skleníčku a čekám, až začnou růst lístečky a kořínky. Tentokrát semínka nebyla nic moc kvality.. z jednoho křížení nemám ani kus, protože semínka byla komplet špatná…
No a abych nezapomněla na semínka od Míši, tak ta už jsou komplet zasazená.. Bohužel jsem si jedny semenáčky v tom vedru upekla a zrovna ty nejzajímavější kříže.. Naštěstí pouze 3kousky..
