Na počest dnešního začátku jara (jarní rovnodennost nastává dnes ve 22:58) jsem se rozhodla, že si vyšetřím chvilku a hodím na papír něco málo o vzdušné vlhkosti a jak ji ibiškům zajistit.
Tropické ibišky nemají svůj název jen tak pro srandu. Často se setkávám s tím, že se hodně diskutuje o tom, že to vedro jim nedělá dobře atd.. Ale vždyť v tropech jsou přece pořádné pařáky a nějakých 40°C tam nikoho nerozhodí.. Tak v čem je teda ten problém? Ve vlhkosti, přátelé.
Ibišky jsou rostliny, které jsou (jako) doma na Havaji, Taiwanu, Tahiti a podobných přímořských lokalitách, kde je celoročně vysoká vzdušná vlhkost, protože jsou jednoduše u moře. 🙂 Snesou tedy opravdu vysoké teploty, ale musíte jim zajistit právě tu vzdušnou vlhkost. Ať se vám to líbí nebo ne, tak pouhým rozprašovačem jí nedocílíte. A navíc naprosto chápu, že v bytových podmínkách nelze udržovat vzdušnou vlhkost okolo 60-80%.
Pokud se snažíte pěstovat ibišky i se záměrem křížení a stále se divíte, proč vám ibišky shazují semeníky, tak tady je zakopaný pes. Pokud ibiškům zajistíte dostatečnou vlhkost vzduchu, tak budou i ochotněji držet semeníky. A to i ty největší fajnovky, které je rády shazují, ale občas i je musíte hodně přemlouvat.
Jak tedy této vlhkosti docílit?
Tato inspirace přišla od Verči, bez ní bych toto opravdu nedala dohromady a jí a jejímu partnerovi patří mé velké díky a s jejím svolením tedy prezentuji tento hrubý popis mlhovače.
Základní střeva tvoří taková pánvička, která ultrazvukem rozkládá vodu a tvoří páru. Musí být ponořená do vody, proto potřebujete i nějakou nádobu, kam ji umístíte. Tato nádoba musí být uzavíratelná, aby vám pára neutíkala tam, kam nemá. Abyste nemuseli hlídat hladinu vody a dolévat vodu, tak je nádoba napojená na vodovodní kohoutek, a přes napouštěcí ventil se hladina sama dopouští.
Pára sama o sobě se drží jen nad hladinou, takže abyste ji dostali ven, tak na to potřebujete mít ventilátor, který ji bude rozhánět ven do prostoru.
Celá nádoba musí být uzavřená, aby se mohl směrovat směr páry, pro tyto účely je potřeba na víko umístit otvor, do kterého nainstalujete trubku, kterou bude mlha proudit.
Do víka jsme udělali otvor požadované velikosti a rouru jsme přilepili tmelem 
nasadili jsme koleno, aby šla pára do prostoru 
takto vypadá celá mašinka, v pozadí pod plastovým poklopem je umístěn zdroj pro mlhovací pánvičku 
mlhovač v provozu
Se zdrojem pro pánvičku jsme to ještě nedoladili k dokonalosti. Ideální varianta by byla, kdyby byl úplně mimo prostor, kde se mlhuje, protože není nijak vodotěsný a vlhkost se do něj dostane velmi snadno a potom rád vyhazuje pojistky. Navíc Verče už pár zdrojů odešlo, takže toto musíme ještě pořádně doladit. Navíc jsme mu dali ještě přídavný ventilátor kvůli chlazení, protože docela topí, tak abychom mu trochu pomohli s chlazením.
Teď už je vše připraveno k provozu.
Verča má spuštění nastavené tak, že si podle počasí, které má ten den být, nastaví spínací hodiny do zásuvky a mlhovač potom jede podle tohoto načasování.
Můj manžel je trochu hračička co se týká automatizace, koneckonců je to jeho práce, takže mi k mlhovači (a nejen k němu) vyrobil automatický spínač. Mám ve skleníku čidlo vlhkosti a teploty a mlhovač mi spíná, když klesne vlhkost pod nastavenou hranici a vypne, když dosáhne horní hranice.
Zároveň mi nastavil termostat i pro spínání vytápění ve skleníčku, ale jak se začíná oteplovat, tak se zdá, že vytápění už nebude potřeba.. 🙂
Se zprovozněním této automatizace nemohu sloužit, jelikož to sama nevím a není to na pár řádků, takže to už musíte každý sám za sebe.
Jelikož jsme kytky přestěhovali do ZZ až na sklonku léta, tak nemohu z vlastní zkušenosti posoudit, jaký má vliv na růst. Kromě toho, že jsem sklidila víc semen, než co jsem sklidila za celou dobu, co se pěstování ibišků věnuji, ale na tom má nemalou zásluhu právě skleník.
Zatím mohu po zimě konstatovat, že je potřeba promyslet, kam nechat páru proudit, protože jsem ji měla původně nasměrovanou nad semenáče a o hodně jsem jich přišla, protože mi nedošlo, že je mlhovač permanentně zavlažuje, i když to nebylo na první pohled zcela zjevné. Takže jsem nakonec snížila trubku na vývod páry a pořídila ještě jeden externí ventilátor, který rozhání páru po skleníku. Její přirozená vlastnost je ta, že jakmile ji vyflusne mlhovač ven, tak se drží u země, takže je potřeba ji ještě trochu popohnat.
Většinu informací z tohoto článku mám právě od Verči, bez které bych většinu z toho co vím, nevěděla. Dle jejích zkušeností ibišky takto vydrží i teploty k 60°C za předpokladu, že je zajištěná dostatečná vlhkost. Zároveň mě ještě napadá, že je třeba poznamenat to, že ibišky ve své přirozenosti rostou jako křoviny pod většími porosty. Proto je pro ně spíš vhodné světlé, ale stíněné stanoviště. Nikoli přímé slunce.
Snad pro vás byl článek prospěšný a přeji hodně zdaru v následující ibiškové sezóně 🙂
PS: Pokud se rozhodnete kupovat pánvičku z ebay nebo aliexpresu (nebo prostě odeslání ze zemí mimo EU), počítejte s tím, že budete zboží proclívat a doplácet DPH a platit poplatek přepravní společnosti za proclení, pokud si ho na celnici neproclíte sami. Po mě chtělo DHL za proclení 550Kč + necelých 500Kč DPH, takže jsem si na celnici byla sama a bez pomoci pana celníka (který by mi pomáhat neměl, ale asi pohled na mě a děti ho přiměl k tomu mi pomoct s vyplněním formuláře) bych to nedala. Proto pokud se rozhodnete proclívat sami, doporučuju si předem nastudovat, co vše se má vyplňovat do toho jejich formuláře a nejlépe si na to napsat tahák.